(*1956)
Od narození žije v Nepomuku. Po absolvování nepomucké Základní devítileté školy se vyučil elektromechanikem u Československých státních drah. Potom šel tak jako drtivá většina dalších mladých mužů na vojnu. Po ní nastoupil u ČSD. V devadesátých letech, spolu se svou ženou, založili a provozovali prodejny Brouk. Posledním jeho zaměstnavatelem byl Státní oblastní archiv, kde pracoval jako bezpečnostní pracovník. Nyní je již rok v důchodu. Je autorem nejen množství populárně-naučných publikací z historie Nepomucka (Zámek Zelená Hora, Nepomuk – město s bohatou minulostí, Osobnosti Nepomucka aj.) ale i poezie a beletrie. Ve volnočasovém centru Fénix vede kroužek místní historie. Je také dlouholetým členem nepomuckého Sokola – a to oddílů tenis a pétanque, jehož je předsedou. Dále je členem Spolku přátel starého Nepomuka, v Museu veteránů na Zelenohorské poště příležitostně působí jako průvodce. V současné době je také městským kronikářem. Do kroniky zapisuje události od roku 2012. Již druhé volební období je městským zastupitelem. Působí v redakční radě Nepomuckých novin a kontrolním výboru.
„Jsem nepomučákem tělem i duší. Coby zastupitel mám vždy na srdci, aby se lidem v Nepomuku žilo spokojeně. Snažím se, aby se na zastupitelstvu řešily nejen velké věci, které jsou vidět, ale i ty malé, které občany trápí a otravují jim život. Vzhledem k tomu, že jsem prožil v Nepomuku dětství a mládí, mám ke svému městu vybudovaný silný citový vztah. Myslím si, že každý by měl znát historii místa, ve kterém žije. Dějiny Nepomuka jsou pevně provázány s historií zaniklého cisterciáckého kláštera a zelenohorského zámku. Přidáme-li k tomu ještě fenomém nejslavnějšího našeho rodáka, svatého Jana Nepomuckého, je patrné, že nepomucké dějiny jsou velmi zajímavé, cenné a v Čechách vlastně ojedinělé. Tento potenciál je obrovský a ještě zdaleka není využitý. Proto je třeba i na tomto v zastupitelstvu pracovat. Na svoji bohatou historii by měl Nepomuk navazovat v oblasti kultury, což už se před nedávnem stalo, ale je třeba tento trend nejen udržet, ale i dále rozvíjet.
Velmi důležitou věcí je i podpora spolků, neboť tam se ve velké míře odehrává společenský život, tam se tvoří lidská přátelství. Lidé tam mají společný zájem a sledují společný cíl.
Považuji se za rodinný typ. Proto je pro mě rodina velmi důležitá. Jsem rád v rodinném kruhu, rád posedím nad kávou a popovídám si se svými nejbližšími.“