UA-54762838-1

9. 10. 2014

Rozhovor s jedničkou kandidátky Pavlem Kroupou

 

Proč se vůbec angažuješ v politice?

Pro nemálo lidí je “politika” téměř sprosté slovo. Přitom jeho původní a pravý význam znamená starost o obec – polis. A zájem o naši obec, naše město, mě přivedl do politiky. Začalo to vlastně tím, že se mně nelíbilo, jak se město staví ke kultuře – a to jak živé, tak “mrtvé” – tedy kulturnímu dědictví, památkám. Představitelé města, ať již současní, minulí nebo předminulí, většinou nejevili velké pochopení pro kulturní akce, které jsme se tady snažili pořádat, spíš naopak. Stejně mi přišlo, že si příliš neváží historických, památkových hodnot našeho města. To byly asi hlavní impulzy, proč jsem už v roce 2006 kandidoval do zastupitelstva a o rok později vstoupil do Strany zelených. Do té doby jsem měl, jako většina lidí, k “členství ve straně” odpor. Pochopil jsem ale, že bez osobního angažmá to nepůjde. Dnes si naopak myslím, že kdyby se aktivně politicky angažovalo víc lidí, fungovala by česká demokracie líp.

 

Tím myslíš členství ve stranách?

Ano, kdyby strany nepřipomínaly často spíš uzavřené kluby o pár členech, určitě by to prospělo jim i celé společnosti.

Ale nejde jen o strany. Především si myslím, že by se lidé měli víc zajímat o dění kolem sebe. Neměli by se bát přicházet s vlastními návrhy a diskutovat. Vůbec ta diskuze je velice podstatná. Demokracie, pokud má být hodná svého jména, není jen mechanickým procesem, kdy sečteme hlasy a většina rozhodne. Neméně důležitá a možná ještě důležitější je právě ta debata, která by měla každému takovému hlasování předcházet. Měly by svobodně zaznít všechny argumenty pro i proti, nad návrhy by se mělo přemýšlet. Jen tak mohou vzniknout ta nejlepší řešení – společně. Protlačování návrhů bez akceptace protiargumentů, většinou jednoho hlasu, není z dlouhodobého hlediska nejlepší strategií.

 

Není to trochu utopie?

Neřekl bych, myslím že leckde, především na západ od našich hranic, to celkem funguje. Hlavně je zapotřebí, aby demokracie vyrůstala zdola, aby takový způsob řešení věcí veřejných byl samozřejmostí v městech a obcích. Třeba ve starověkých Athénách bylo zhruba deset tisíc občanů. Město velikosti Nepomuka je proto zcela ideální. Lidi se tu celkem znají, je možnost bezprostřední kontroly, zpětné vazby. Jen je třeba nebýt lhostejní a nebát se říct svůj názor. A zároveň být tolerantní k názorům druhých.

 

Přejděme z obecné roviny ke konkrétním věcem. Říkal jsi, že město si dostatečně nehledí svého kulturního dědictví. Můžeš to rozvést?

Většina zastupitelů zvedne ruku pro příspěvek na opravu kostela, to ano. Ale povědomí o tom, jakou hodnotu má zdejší historický stavební fond jako celek, bohužel většina asi nemá. Je jednodušší zbourat barokní dům, než se ho snažit zachránit. Že město tak nenávratně přichází o nenahraditelné hodnoty, o část své minulosti, to skoro nikdo neřeší. Přitom ta historie je jednou z věcí, na kterých bychom mohli stavět …

Ale tady nikdo ani moc neřeší jak, kde a co stavět.

 

Teď narážíš na kauzu Norma?

No spíš obecně na územní plánování, které by takovým kauzám mělo předcházet.

 

Byl jsi zvolen pověřeným zastupitelem pro přípravu nového územního plánu, kde je tedy problém?

V roce 2013 jsem byl zastupitelstvem pověřen přípravou nového územního plánu. Začal jsem tedy zjišťovat, jak na to jdou jinde. Oslovil jsem různé urbanisty, mimo jiné renomovaného architekta Pavla Hniličku, který momentálně připravuje územní plán Prahy. Následně jsem představil zastupitelstvu svoji vizi, jak by nový územní plán měl vzniknout. Úplným základem by mělo být sbírání podnětů od obyvatel města, nejprve v obecné rovině, tedy co jim zde vyhovuje, čeho se naopak nedostává – a to formou různých anket i besed či vycházek po městě s odborníky na územní plánování. Po nalezení hlavních priorit by měla přijít na řadu veřejná architektonická soutěž na zpracovatele územního plánu – tu realizovali mimochodem nedávno v Blatné. Jejím prostřednictvím by odborná porota vybrala nejlepší návrh a jeho autor by dále zpracovával vlastní územní plán, samozřejmě opět za co nejširší účasti veřejnosti, medializace celé zaležitosti v Nepomuckých novinách atd.

Mezi zastupiteli se ovšem našli tací, kteří na prezentaci této vize reagovali prohlášeními “Tady jsme v Nepomuku, nás nemusí zajímat, co dělají ve Vodňanech!” i osobními útoky. Celá věc se poté přesunula k ledu. Na zpracování územního plánu města není v letošním rozpočtu ani koruna. Zřejmě se čeká, až bude po volbách a já třeba nebudu v zastupitelstvu.

 

Uvidíme, jaký názor na to budou mít voliči.

Děkuji za rozhovor!

Luboš Bulan

Výsledky voleb

Facebook