23. 9. 2014
Rozhovor s Markétou Duchoslavovou, číslem pět na kandidátce Zelená pro Nepomuk
V Nepomuku žijete od roku 2010. Proč jste se rozhodla přestěhovat se právě sem?
Ten rok byl pro mě dost přelomový. Před prázdninami jsem v Praze ukončila svá studia, měsíc nato jsem se vdávala, a tak jsme s manželem řešili, co dál. V Praze jsme zůstat nechtěli a já jsem v té době narazila na inzerát na výběrové řízení na pozici kurátorky sbírky a ředitelky obnovovaného Svatojánského muzea v Nepomuku. Zdejší kraj se nám líbil a Plzeň představovala určitou záruku zaměstnání i pro manžela, který pracuje jako geodet. Tak jsme tu koupili byt a přestěhovali se.
Naplnil Nepomuk Vaše očekávání? Líbí se Vám tu?
Ano, líbí. Nepomuk je moc hezké městečko, které má, coby poutní a historické místo, poměrně velký potenciál. Bohužel, tento potenciál není podle mého názoru dostatečně využíván a rozvíjen, a tak tu skomírá nejen místní kulturní dění, ale s ním i turistický ruch, potažmo život ve městě vůbec. Centrum města je, zvláště o víkendech, mrtvé, není tu kam zajít, přitom například srovnatelně velké Sedlčany, odkud pocházím, které nejsou turisticky zdaleka tak zajímavé, žijí poměrně čilým životem – na náměstí je spousta malých obchůdků s obuví, textilem, klenoty, hračkami, moderní kavárna, restaurace apod.
Jak myslíte, že by mělo město tento problém řešit?
Město Nepomuk má v záhlaví oficiálních internetových stránek slogan: Nepomuk, poutní město – rodiště sv. Jana Nepomuckého. Je třeba se k těmto slovům přihlásit i přístupem a činy. Mělo by začít na této významné tradici stavět a skrze ni oživit i zdejší turistický ruch. V první řadě by mělo město zaštiťovat i aktivně organizovat veškeré „svatojánské“ akce v Nepomuku. Zahraniční turisté sem totiž nejezdí za „černými barony“, ale na místo narození celosvětově známého světce. Z toho je třeba vycházet a těmto turistům zde něco nabídnout, neboť turistický ruch je jedna z oblastí, která může život ve městě velmi pozvednout.
Jakým způsobem by podle Vás měl být svatojánský odkaz rozvíjen a jak by mohl být využit pro pozvednutí kulturní i životní úrovně města?
Příkladem takového rozvíjení svatojánského odkazu je například projekt obnovy Svatojánského muzea v prostorách nepomuckého arciděkanství, k jehož slavnostnímu znovuotevření by mělo dojít na jaře příštího roku. Podobné projekty a instituce je ale třeba podpořit jednak vytvořením kvalitního zázemí a služeb – poutník totiž rád osvěží nejen ducha, ale i tělo, jednak dalším programem, za nímž by se do Nepomuku turisté každoročně vraceli. Ideálně by takovéto “Svatojánské slavností“ měly být organizovány ve spolupráci města a farnosti, aby nenásilně a přirozeně propojovaly kulturní, společenskou i duchovní sféru života města.
Jak si představujete takové Svatojánské slavnosti? Nezdá se Vám květnová pouť jako dost velká svatojánská slavnost?
Květnová pouť je sice velká a hojně navštěvovaná, ale je to jen jeden víkend v roce a navíc se její původní tradice poněkud ztrácí v přehršli pouťových atrakcí. Na jednu stranu se bez kolotočů a autodromu pořádná pouť neobejde, na druhou stranu by bylo něco jedinečného a pro město specifického rozhodně ku prospěchu. Proč nezaložit nějakou zcela novou tradici městských slavností zdůrazňujících duchovní a historický význam tohoto místa, které by byly kulturní a společenskou událostí atraktivní jak pro turisty, tak pro místní? Podobné slavnosti (viz Táborská setkání, krumlovské Slavnosti pětilisté růže, domažlické Chodské slavnosti aj.) jsou dnes velmi populární a pro město znamenají nejen otázku prestiže, ale navíc i značné příjmy do rozpočtu. Součástí programu bývají tematické koncerty, tradiční trhy, pouliční umělci, akce pro děti nebo třeba středověký průvod, příp. je možné navázat na tradici procesí. Podobné akce jsou přitom možností prezentovat nejen město jako určité kulturní centrum, ale mohou se zviditelnit i nejrůznější místní spolky a instituce, od zahrádkářů až po dobrovolné hasiče. Bylo poněkud zahanbující, když na akci partnerských měst letos na jaře, u příležitosti tzv. malé svatojánské pouti, hosté výrazně převažovali nad místními, a zatímco oni si v procesí, jehož se z našich zástupců města téměř nikdo nezúčastnil, nesli několik korouhví reprezentujících jejich města, místní neměli co ukázat, čím se pochlubit.
Myslíte, že je zde vůle a ochota pouštět se do takovéhoto projektu, který předpokládá náročnou a dlouhodobou přípravu i výraznou aktivitu příslušných institucí?
Bohužel, aktivita místního kulturního odboru je žalostně slabá a zdejší lidé si patrně málo uvědomují, jaké možnosti existence poutního místa otevírá. Jinde už by dávno organizovali různé kulturní akce, skrze jejichž specifičnost by se snažili vytěžit maximum pro propagaci svého města, zatímco zde se nic podobného neděje a kompetentní instituce nevyvíjí v této věci žádnou výraznější aktivitu. A co je ještě smutnější, když takovou aktivitu vyvine někdo jiný a přijde s konkrétní nabídkou, tak kvůli laxnosti některých úřednic nakonec z věci stejně sejde.
Narážíte tím na nějakou konkrétní zkušenost?
Ano. Snad se mohu podělit o jednu, pro mě nepochopitelnou zkušenost s místním odborem kultury. Na letošní rok připadlo 285. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Na podzim loňského roku proto přišel renomovaný klatovský soubor Kolegium pro duchovní hudbu, vystupující v řadě evropských zemí a organizující i významný mezinárodní festival duchovní hudby v Klatovech, s nabídkou koncertního vystoupení, jehož program by byl cele věnovaný svatojánské hudbě a kde měly zaznít mj. i nepříliš známé skladby Jakuba Jana Ryby – osobnosti též úzce svázané s historií našeho města. Městská rada schválila finanční příspěvek na uhrazení nezbytných nákladů (mimochodem neporovnatelně nižších, než kolik stojí koncerty Michala Davida či Lucie Bílé), kompetentní úřednice však nebyla po několik měsíců s to souboru toto rozhodnutí oznámit, a ten tudíž považoval věc za zamítnutou. Po objasnění tohoto nedopatření, resp. po opakované žádosti, aby věc konečně vyřídila, se však už nenašel (či snad nechtěl najít?) vhodný termín pro uspořádání koncertu – květnová pouť ani červnové oslavy města se totiž zmíněné úřednici z nejasných důvodů nezdály dost vhodné. Peníze tedy patrně propadnou. Je to škoda. A je to i ostuda, když si podobný koncert objednávají dokonce v cizině a v nedalekém místě světcova rodiště tuto nabídku „zazdí“. Asi je to pro někoho práce navíc a přitom to není tak atraktivní jako vyfotografovat se s Petrou Janů.
Proč kandidujete zrovna za volební uskupení Zelená pro Nepomuk?
Kandiduji za toto uskupení, protože se jejich aktivity i volební program do značné míry shodují s mojí představou, jakým způsobem zvyšovat kvalitu života v našem městě. Zároveň mě jednotliví kandidáti přesvědčují o tom, že jsou to lidé, kteří nejen mluví, ale i konají. Takže, i když v ledasčem máme poněkud rozdílný vkus, důležitá je pro mě skutečnost, že jsou ochotni aktivně přispívat k povznesení kulturního a společenského života ve městě, ve kterém žijí.
Děkuji za rozhovor
Luboš Bulan